středa 18. února 2015

Keri Smith - Destrukční deník

Destrukční deník není ani kniha, ani deník. Prostě si v něm moc nepočtete a taky toho do něj moc nezapíšete. Je plný příkazů, které rozhodně nebudete chtít realizovat (aspoň zpočátku), protože toto se s knihou přece nedělá… Ale dělá. Tady nejde o knihu, ta je jen nástrojem k tomu, aby se naše ctěná mysl trochu otevřela, a my jsme si začali všímat cest tam, kde jsme je včera neviděli.




Autorkou Destrukčního deníku, v originále Wreck this journal, je kanadská konceptuální umělkyně Keri Smith. Podstatou tohoto uměleckého směru je neformální pohled na tvoření. Důležitá je myšlenka, se kterou tvoříte. Sol LeWitt vyjádřil podstatu konceptuálního umění v 35 větách. Jednou z nich je „Iracionální názory vedou k novým zkušenostem“. 

Deník vás bude nabádat, abyste ho polili kávou, žužlali, stříhali, vyprali, vykoupali a… prostě zničili na všechny existující způsoby. Google ho miluje (8 320 000 výsledků hledání), Instagram nezůstává pozadu (387 044 hastgagů). Jeho kouzlo spočívá v tom, že ač se to nezdá, nechává interpretaci zadaných úkolů na vás. Ne všech, nevím, jak jinak interpretovat „zde nalepte žmolky z kapes“, ale dobré půlky ano. 


Nekupujte si ho, pokud hledáte cute záležitost. Při zkoumání videí na youtube jsem byla překvapena, kolik deníků asi nemělo stránky z kategorie fuj (fuj stránky jsou takové stránky, na které lepíte zmiňované žmolky, mrtvé brouky, hlínu, lijete kávu, obtiskáváte večeři, píšete sprostá slova a tak podobně), ale naopak měli navíc stránky „zde krásně kreslete“ nebo „zde nalepte co nejvíce flitrů“. Dělejte s ním prostě ty věci, které byste nedělali. Vykašlete se na kreslení srdíček a hoďte ho raději z okna. Srdíčka ve vás nic nezmění. Pocit překonání osobních hranic a porušení nevyřčeného „slušné holky nevyhazují knihy oknem“, to je právě to, o co tu jde. Posuňte své hranice, dívejte se jinak a nebojte se. 

Ničení deníku je cesta, pokud jí kráčíte odhodlaně, nakonec vám zůstane pár špinavých cárů papírů a svobodnější náhled na tvoření a život.



A co s ním dělám já? Seznamujeme se. Máme za sebou ranní kávu, ale i pár poznámek a črtů. Z okna ještě neletěl, ale vymýšlím mu lepší cestu. A asi spolu sjedem tobogán. A líbí se mi do něj kreslit, protože vím, že i když to neumím, tak je to úplně jedno. Pak stránku použiju jako golfový míček, když budu plnit další úkol. 



Žádné komentáře:

Okomentovat