středa 8. dubna 2015

Kateřina Tučková a kol. - Fabrika

Fabrika vznikla jako doprovodná publikace k výstavě „Brno – moravský Manchester“. Kniha je z části faktografickým dílem, které ale vhodně kombinuje skutečné i fiktivní postavy tak, aby vytvořený příběh co nejvýstižněji obsáhl veškeré podstatné informace o významné éře formování moderního Brna a okolí. 



Pokud se ptáte, zda stojí vůbec za to zabývat se něčím, co je považováno „jen“ za doprovodnou publikaci k výstavě, kterou jste zřejmě ani neviděli (ještě je šance, protože trvá do 12. 4. 2015), tak odpověď je ano. Fabrika je plnohodnotnou knihou, která nemá nic společného s brožurkami, které během výstavy žmouláte v rukou a po ní je uklidíte do šuplíku tak, aby si na ně za pár týdnů nikdo nevzpomněl. Jediná pochybnost, která mě napadá, je jasné lokální vymezení tématu. Nejsem si jistá, kolik mimobrněnských čtenářů Fabrika osloví. Nicméně pokud se zajímáte o historii, genealogii, urbanismus, architekturu nebo oděvnictví, sáhněte po ní. 

Autoři hledali vhodnou rodinu, která by byla zastoupena po celou dobu vzniku, vývoje a pádu soukromého brněnského textilnictví, a ke které by existovalo dostatečné množství archivních záznamů. Výsledkem je rodina Offermanů, která nás provede Brnem od konce 18. století do brzkých poválečných dní. Protože Offermani nebyli zdaleka jediní textilní baroni, kteří formovali tvář dnešního Brna, je kniha doplněna stranami s drobnějším textem a bohatým obrazovým doprovodem, které se věnují rovněž Salmům, Schoellerovým, Fuhrmannovým a dalším. Nezůstaly opomenuty ani budovy fabrik a vily, které si v Brně rodiny nechaly vystavět. Kdo by neznal vilu Tugendhat nebo nově rekonstruovanou vilu Stiassni? Celkový dojem pilují další drobné detaily v podobě přehledného rodokmenu, mapy, slovníku termínů a místopisných názvů. Na zajímavosti přidávají postřehy o organizování výstavy nebo vůbec samotném konstruování příběhu. 

Velkou pochvalu si zaslouží grafické zpracování. Přebal se sice možná nezdá atraktivní, ale je jednotný s plakáty k výstavě, a barevnost na sebe strhne žádanou pozornost. Schování mapky a rodokmenu do přebalu je šikovné a za půli knihy obzvláště rodokmen čtenáři ocení. Grafické rozlišení částí věnovaných vyprávění a faktům je dostačující, na druhou stranu se podařilo zachovat dojem celistvosti. 

Co Fabrice vytknout? Je toho málo. Pokud jste se ošívali při čtení Vyhnání Gerty Schnirch, budete se ošívat i tentokrát. Německé pozadí vývoje českých měst je ale neoddiskutovatelné. Je jasně čitelné, že vliv německy mluvícího obyvatelstva na výstavbu a rozvoj Brna, stejně tak poválečný divoký odsun, jsou tématikou, která Tučkovou ovlivnila na delší období, než jen na čas strávený psaním Gerty (vzpomeňme také publikaci Brněnský pochod smrti). Nejde ale o osobní výtku, právě naopak, její otevřenosti a zaujetí, které někdy hraničí až s odvahou, hovořit o tématu, o kterém se v české společnosti stále ještě více mlčí, než mluví, nebo dokonce zkresluje, si velice vážím. 

Subjektivně bych si přála, aby Fabrika vyšla v pevné vazbě, celobarevná a na kvalitním papíře, který by dal vyniknout obrazové části. Mnohé fotografie dokumentů jsou špatně čitelné, což je opravdu škoda. 

1 komentář:

  1. Děkuji za připomenutí!!! Knihu jsem si chtěla koupit, ale pak jsem na ni zapomněla. Tučkovou mám moc ráda nejen jako spisovatelku, ale také jako člověka - četla jsem a viděla pár rozhovorů a oblíbila jsem si ji.
    Na kosmasu ji mají, zainvestuji :)

    OdpovědětVymazat